top of page

Zdravý
sportovec

Každý kdo sportuje, ať už rekreačně
nebo profesionálně, si je vědom
toho, jak důležitou roli
v jeho životě hraje výživa. 

Zdravý sportovec.jpg

Balíček zdravý sportovec vám pomůže
zjistit, co vašemu tělu chybí, nebo čeho
je nadbytek v rámci vitamínů, minerálů,
ale i jiných pro zdravé tělo nejen
sportovce důležitých látek.

 

Součástí rozborů jsou ukazatelé v jakém stavu
jsou vaše ledviny, játra, jejich metabolismus,
svalová tkáň, jak vysoký máte cholesterol,
jak je vaše hladina glukózy v krvi, dále pak
akutní zánětlivý faktor, základní vyšetření
štítné žlázy.

Vybraná vyšetření:

Urea, kreatinin, ALT, AST, CK, celkový bilirubin,
cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol,
triacylglyceroly, glukóza, glykovaný hemoglobin,
TSH, CRP, myoglobin, Mg, Ca – ionizovaný, Fe,
ferritin, vitamín D, moč chemicky + sediment

Cena: 3 710 Kč

Co o sobě zjistím
z balíčku
Zdravý sportovec?

Zdravý sportovec_Spokojené tělo
Krevní obraz.png

Krevní obraz – je jedno ze základních vyšetření.
Vyšetřuje se počet červených krvinek, jejich velikost,
množství krevního barviva hemoglobinu, na který se kyslík
váže a další parametry. Přenosová kapacita krve pro kyslík
přímo ovlivňuje výkonnost, zejména u vytrvalostních sportů.
Vyšetření krevního obrazu obsahuje i tzv. diferenciální rozpočet
bílých krvinek.Ukazuje celkový počet bílých krvinek a jejich
rozdělení na jednotlivé kategorie. Jednotlivé typy bílých krvinek
mají specializované funkce. Změny v jejich procentuálním
zastoupení
 mohou ukázat na možné onemocnění
– například bakteriální či virové infekce, které se opět
projeví na výkonnosti sportovce. 

ledviny.png

Dusík metabolizovaný z proteinů je v játrech přeměňován
na odpadní produkt
ureu (močovinu), která ukazuje celkový
bílkovinný obrat v organismu. Hladina kreatininu, další odpadní
látka, ukazuje na objem svalové hmoty a míru svalové aktivity.

Při normální funkci ledvin mohou zvýšené hladiny obou
látek ukazovat na přetížení, při déle trvajícím zvýšení
již spíše na přetrénování.

sun.png

Vápník a hořčík se společně s vitamínem D podílí
na správné funkci a výstavbě kostí, svalů včetně srdečního,
přenosu nervového vzruchu, mají vliv na imunitu. Vzájemné
interakce jsou zde složité, pro rekreačního sportovce platí,
že by měl být schopen doplnit tyto ionty běžnou vyváženou
stravou. Vitamín D je spíše hormonem nežli vitamínem.
Má zásadní vliv na udržení objemu i výkonnosti svalů.

V zimním období je potřebné jej doplňovat, aby nedošlo
ke zbytečnému snížení výkonu a velikosti svalové hmoty –
tedy formy. Při dostatku slunečního záření s UVB
složkou slunečního záření se vitamín D tvoří v kůži
z cholesterolu.
V zimním období UVB složka spektra
ve slunečním záření ale chybí.  V našich zeměpisných
podmínkách je UVB záření ve slunečním svitu přítomno
asi od poloviny dubna do poloviny září.

 

štítná žláza.png

Tyreotropní hormon (TSH) je velice citlivý indikátor
správné funkce štítné žlázy. Reguluje produkci thyroidních

hormonů, které ovlivňují spotřebu kyslíku a rychlost veškeré
látkové výměny, fyzické a psychické zdraví, růst a vývoj tkání.
Podílí se na mobilizaci tukových zásob a jejich využití jako
zdroje energie.
Zásadní význam správné funkce
pro sportovní výkon je zde zřejmý.

urine.png

Chemické vyšetření moče a močového sedimentu
patří k základním laboratorním diagnostickým vyšetřením.
V chemickém vyšetření moče se stanovuje řada látek,
jako je cukr-glukóza, bílkovina, ketolátky, krev,
leukocyty chemicky
a dalších. V močovém sedimentu
je vyhodnocována přítomnost červených a bílých
krvinek, dalších buněk, krystalů, bakterií

a dalších parametrů.

Játra.png

Mezi vybraná vyšetření ukazující stav zdraví jaterních buněk
a jejich případné poškození patří stanovení enzymů ALT
(alaninaminotransferázy) a AST (aspartátaminotransferáza).
Oba enzymy, zejména ale AST, se zvyšují i u poškození svalů.
Poškození kosterního svalstva, ale i poškození srdečního svalu,
dále signalizuje i vzestup CK (kreatinkinázy). Hodnoty všech
uvedených enzymů mohou být zvýšeny i po větší námaze,
například vytrvalostním běhu.
Informaci doplní ještě vyšetření
myoglobinu. Myoglobin je bílkovina kosterního a srdečního svalu,
která funguje jako skladovací jednotka pro kyslík. Je podobná
hemoglobinu, ale v kontaktu s krví se kyslík snadněji váže
na svalový myoglobin nežli na krevní hemoglobin –
a upřednostňuje tak přenos kyslíku do svalů.
Běžně se myoglobin vyskytuje uvnitř svalové buňky,
v případě poškození
– intenzivním cvičením či poraněním
svalu – však uniká do krve. Upozorní tak na možnost
přetrénování nebo nedostatečné regenerace svalu.

cholesterol.png

Vyšetření tzv. lipidového profilu – cholesterol slouží v těle
ke stavbě buněk a syntéze hormonů. Vyšší hladiny v krvi
mohou způsobit ukládání cholesterolu ve formě ateromatických
plátů v cévách a být příčinou infarktu myokardu nebo
mozkové mrtvice. LDL-cholesterol (tzv. „špatný cholesterol“)
jsou převážně tukové částice sloužící k transportu cholesterolu
z jater do dalších částí těla, kde je využíván.  Zvýšení jeho hladiny
mimo běžné meze je spojeno s vyšším kardiovaskulárním rizikem.
HDL-cholesterol (tzv. dobrý cholesterol) - zvýšené hladiny
znamenají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Triacylglyceroly jsou tukové částice sloužící jako zdroj
(skladování) energie. Vyšší hladina triacylgylcerolů,
vyšší LDL-cholesterol a nízký HDL-cholesterol zvyšují riziko
podstatně více nežli izolovaný vzestup LDL-cholesterolu.
Sportovní aktivity pomáhají snižovat
hladiny cholesterolu.

muscles.png

Ferritin a hladina železa. Přímý vztah mezi výkonem
sportovce a anemií z nedostatku železa je dobře známý.
Hlavní funkcí bílkoviny ferritinu je uskladnění železa
v organismu. Dostatečné množství ferritinu je zásadní
pro dostatečnou tvorbu hemoglobinu i myoglobinu,
a tedy přenos kyslíku do svalů a jejich výkon. To platí
samozřejmě v situaci, kdy sportovec nedrží zároveň
nějakou razantní redukční dietu, spojenou často zároveň
s intenzivním tréninkem, která by ovlivnila krevní obraz.
Doplnění zásob železa v organismu tedy vyžaduje
nejen suplementaci železem, ale i dostatek proteinů
a energetických zdrojů pro tvorbu hemoglobinu
(a normalizaci krevního obrazu) i myoglobinu.

bacteria.png

C-reaktivní protein (CRP) je bílkovina, jejíž
koncentrace v krvi rychle stoupají zejména u bakteriálních
zánětů a umožňují tak s velkou pravděpodobností
odlišit infekce bakteriální, které lze léčit
antibiotiky, od virových
.

Tento odběr je součástí balíčku Zdravý sportovec.

Vitamín D je víc
než jen vitamín

Vitamin D.jpg

Proč je dobré znát svoji
hladinu vitamínu D v krvi?

Podle nejnovějších doporučení, se pro aktivaci
imunitních procesů v těle, a tedy i pro lepší
zvládání infekce, doporučuje mít hladinu
vitamínu D v krvi 100-125 nmol/l.
Většina populace má však hodnotu
mnohem nižší, často až pod hranicí
50 nmol/l.

 

Dle nových poznatků o vitamínu D se jeho
nedostatek podílí na vzniku i na závažnosti
průběhu řady civilizačních nemocí, jako
je například diabetes I. a II. typu, zvýšeném
riziko kardiovaskulárních, onkologických
či autoimunitních onemocnění.
 

Vitamín D přirozeně vzniká účinkem
slunečních paprsků na kůži,
kde se tvoří
cholekalciferol, vitamín D3.

 

Přijímáme jej také ve stravě, hlavně v tučných
mořských rybách
, méně je obsažen v mléce,
vaječných žloutcích, vepřovém sádle.
V houbách a rostlinách najdeme
vitamin D2 ergokalciferol.

Měření vitamínu D v laboratoři 

Vážný nedostatek: 

méně než 30 nmol/l vitamínu D

Nedostatek:

30 – 50 nmol/l vitamínu D

Mírný nedostatek: 

50 – 75 nmol/l vitamínu D

Dostatek:

75 – 125 nmol/l vitamínu D

Deficitem vitamínu D je v Evropě
v současné době ohroženo
30–50% populace, dospělých i dětí.

VITAMÍN

sun.png

Klasický efekt vitamínu D

Klasická mnoho let známá role vitamínu D je podpora
vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě
, vliv na kostní
metabolismus a tedy zdraví kostí a zubů. Nedostatek
vitamínu D vede u dětí k malformacím známým jako
rachitida. I u dospělých je jeho nedostatek rizikový stav.

Nedostatek vitamínu D má vliv
na autoimunitní a onkologická onemocnění.

V nádorové tkáni může vitamín D potlačovat proliferaci
buněk, angiogenezi a metastazování. Nedostatečnou
hladinu vitamínu D má 20– 60 % pacientů již při zjištění
nádoru.
Deficit vitamínu D se podle mnoha autorů sdružuje
s vyšší agresivitou nádoru a s kratším přežíváním nemocných.
I když zatím chybí klinické studie, které by jednoznačně prokázaly
příznivý vliv suplementace vitamínu D na celkový výsledek léčby
nádorového onemocnění, máme už dnes jasná doporučení
pro léčbu deficitu vitamínu D v organizmu. 

Vitamín D a kosterní svaly

Současná data ukazují pozitivní efekt vitamínu D na stav, rozvoj,
objem svalové hmoty a výkon kosterního svalu.
Receptory

pro aktivní formu vitamínu D, jsou v kosterním svalu přítomny
a vitamín se zde jeví jako výrazný a pro funkci svalu klíčový
modulátor. Zvyšuje syntézu svalových proteinů, má vliv
na transport vápníku a fosfátů skrze buněčné membrány,
metabolismus fosfolipidů, růst a diferenciaci svalových vláken,
pozitivní efekt na kontraktilní vlákna a tedy svalovou sílu.
Navíc snižuje syntézu myostatinu, který působí jako negativní
regulátor objemu svalové hmoty.

 

Předpokládá se, že anabolický efekt na kosterní svaly znamená
i rychlejší regeneraci svalu po intenzivním tréninku a spekuluje
se i o udržování výkonové kapacity sportovců. Intenzivní
sportovní výkon vede ke zvýšení prozánětlivých látek v krvi.
Ty mohou být snižovány doplněním hladiny vitaminu D,
zjevně díky jeho řadě účinků na metabolismus svalu
(včetně protizánětlivých – ovlivnění prostaglandinů,
protizánětlivých cytokinů a dalších), což může být zásadní
metodou i ke snížení výskytu „syndromu přetrénování”.

Vitamín D a nervový systém

Vitamín D ovlivňuje skrze své receptory řadu funkcí
centrálního i periferního nervového systému.

Vitamín D a tuková tkáň

Hladiny vitaminu D jsou nepřímo úměrné procentu tělesného
tuku (BFP) (v adipocytech jsou receptory pro vitamin D hojně
přítomny), body mass indexu (BMI) a obvodu pasu.
Je obecně známým faktem, že zvýšené hodnoty BFP
vedou k insulinové rezistenci a chronickému mírnému
posunu k prozánětlivému stavu. U osob s nadváhou
jsou hladiny vitamínu D obecně nižší, neboť je zvýšeně
ukládán a vázán v tukové tkáni.

Vitamín D a imunita

Vitamín D ovlivňuje stimulačně jak imunitu vrozenou,
tak získanou v průběhu života
.

Diabetes  II.typu

Z nejnovějších studií vyšlo najevo, že vitamín D,
dokáže snížit hladinu cukru v krvi. Dokáže tak ovlivnit
náš glykemický index
. Nedostatek vitamínu D úzce souvisí
s rizikem výskytem metabolického syndromu.

 

Z nově provedených studií ale vyplývá, že vitamín D
může mít přímou souvislost také s glykemickým indexem
v našem těle
, a tím i s dalším onemocněním, kterým
je cukrovka. Vitamín D je důležitý nejen při výrobě inzulinu,
ale také pro zvýšení citlivosti našeho organismu na tuto látku.
Na základě rozsáhlých studií bylo zjištěno, že vitamín D
dokáže zabránit destrukci pankreatických buněk, které vylučují
inzulin. Kromě toho může také zvýšit toleranci našeho těla
po transplantaci beta buněk pankreatu
. Vědci se ale shodují,
že jsou zapotřebí ještě další studie, aby se spojitost vitamínu D
a cukrovky plně potvrdila.

Vitamín D a kardiovaskulární systém,

cévy a hypertenze

Sledování hladiny vitamínu D a její udržování
v normálním rozmezí může příznivě modulovat
průběh kardiovaskulárních chorob
.
Pro suplementaci hladiny vitamínu D je nutno více
využívat přirozeného zdroje – tedy expozice
nechráněné kůže slunečnímu záření.

Vitamín D a těhotenství

Léčba nízkých hladin vitamínu D působí pozitivně
na plodnost, riziko osteoporózy u žen a celkový
vývoj a růst plodu k normální porodní hmotnosti
,
dále na snížení výskytu některých komplikací jako je
například těhotenská cukrovka.

Vitamin-D-foods.jpg

Předávkování vitamínem D

„Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Předávkování
se projeví poruchou vstřebávání vápníku a fosforu. Můžete
trpět nevolností, zvracením, zácpou, častým močením a žízní.

Může také dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových
kamenů a v nejhorším případě ke smrti,” varuje biochemik
a lékař Vilím Šimánek z Ústavu lékařské chemie a biochemie
Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Při předávkování vitamínem D hrozí poškození ledvin,
zastavení růstu, zvápnění měkkých částí až smrt
.
Pro děti mohou být toxické již dlouhodobé denní dávky
kolem 45 µg, pro dospělé dávky kolem 500 µg.

Doporučené dávkování

V řadě doporučení je uváděna (pro populaci od 1 roku výše) denní
potřeba vitamínu D3 (cholekalciferol) ve stravě nebo suplementaci
(pokud chybí zdroj vitamínu D „ze slunce“) na 15–20 ug/den
(600-800 IU)/den (20). Tato hodnota je dnes některými autory
považována za poměrně nízkou. Dávku 800 IU/den (20ug/den)
považují za vyhovující pouze u jedinců s pravidelnou
expozicí UV slunečnímu záření, – je-li expozice UV
omezená, u pacientů s prokázanou osteoporózou,
malabsorpcí, u obézních osob a řady neevropských
etnik doporučují 2000 IU denně či vyšší. Potřebná dávka
se liší dle Body Mass Indexu (BMI), podílu tukové tkáně,
expozici slunečnímu záření, fyzické zátěže a dalších faktorů. 

Plážový den

NA ZÁVĚR

V denním tisku se občas setkáváme s poměrně
rozšířeným  omylem, že opálení rovná se i získání
vitamínu D.
U nás v České republice lze získat vitamín D
„ze slunce” naposledy v prvním týdnu měsíce září a pak
znovu až asi od poloviny měsíce dubna, tedy velkou část
roku nám tento zdroj chybí. Průchod UVB záření snižují
mraky, znečištění ovzduší, účinek silně snižují opalovací
krémy, oděv, také je ovlivněno typem kůže (typy I.–VI.),
tj. její reakcí na oslunění a pigmentací. U starších lidí
kůže produkuje násobně méně vitamínu D ve srovnání
s mladšími lidmi a stejnou dávkou slunečního záření.

bottom of page